Představte si, že den je o malý zlomek sekundy kratší, než jste zvyklí. Zní to téměř nepostřehnutelně, ale ve skutečnosti právě tento jev přepisuje rekordy v historii měření délky dne. Letos v létě jsme svědky toho, jak Země otáčí rychleji než kdy dřív. Proč k tomu dochází, jaké to má následky a skutečně si toho nikdo z nás nemůže všimnout? Odpovědi vás možná překvapí.
Nejkratší den v historii: Čísla, která překvapí
5. července 2024 byl zapsán do historie jako nejkratší den měřený v moderní éře: naše planeta dokončila rotaci o 1,66 milisekundy rychleji, než bývá obvyklé. A není to jen jednorázový úkaz — v roce 2025, podle odborníků, zažijeme 5. srpna další extrémně krátký den, tentokrát bude o 1,25 milisekundy kratší. Třetí nejkratší den pak přijde už 9. července, s hodnotou 1,34 milisekundy pod běžným standardem.
Proč se Země točí rychleji?
Za těmito drobnými, avšak rekordními zkráceními dne stojí gravitacní vliv našeho Měsíce a stejně tak vnitřní procesy uvnitř Země samotné. Ty zahrnují například pohyb zemského jádra či různé změny v atmosféře a oceánech. Některé cykly rotace mohou být ovlivněné i sluneční aktivitou, která má nepřímý dopad na chování planety.
Jak měření délky dne probíhá
Měření tak malých posunů v délce dne je možné pouze díky atomovým hodinám a velmi přesnému sledování pohybu Země ve vesmíru. Tyto technologie umožňují určovat rozdíly v řádu milisekund, což je pro běžného člověka neměřitelné — v přírodě během houbaření v Beskydech nebo při čekání na úlovek na Lipně rozhodně změnu nepoznáte.
Co znamená rychlejší rotace pro přírodu i člověka?
Ačkoli se jedná o velmi malé rozdíly, v dlouhodobém horizontu může zrychlování rotace ovlivnit například hladinu moří v rovníkových oblastech. Podle vědců se může postupně měnit klimatické chování — například síla a četnost hurikánů nebo srážkové vzorce. Změny se však projeví až v horizontu desetiletí nebo staletí.
Vědci upozorňují, že zrychlení rotace Země může — byť nepatrně — působit na lidské cirkadiánní rytmy. Tedy na naše vnitřní biologické hodiny, které řídí například spánek, koncentraci či náladu.
Možné efekty na zdraví a každodenní život
- Narušení biorytmu (spánkové potíže, únava)
- Dlouhodobě měřitelné změny v počasí
- Potenciální vliv na migraci zvířat v přírodě
- Postupný vliv na mořskou hladinu a pobřežní ekosystémy
Srovnání nejkratších dnů v novodobé historii
| Datum | Zkrácení dne (ms) |
|---|---|
| 5. července 2024 | 1,66 |
| 9. července 2025 | 1,34 |
| 5. srpna 2025 | 1,25 |
Když si nad tím zamyslím jako někdo, kdo tráví v přírodě hodně času, je fascinující, jak je každý náš den provázaný s pohyby vesmíru, i když to při ranním rybaření na Labi vypadá, že je vše pořád stejné. Tyto drobné posuny ukazují, že příroda není nikdy statická a stále nás může překvapit něčím nečekaným — byť třeba jen zlomkem sekundy navíc či méně.
Co si z rychlejší rotace máme odnést?
I když je změna délky dne pro běžný život nezměřitelná, stejně je dobré vědět, že celá příroda je propojená. Zrychlení rotace Země může postupně ovlivnit mořskou hladinu, biorytmy a dokonce i některé lovné druhy zvířat. Pro milovníky přírody je fascinující pozorovat, jak i ty nejjemnější proměny naší planety mohou zasáhnout do života v lesích, u řek nebo během houbaření v českých horách.
Často kladené otázky
- O kolik je den kratší při těchto rekordech? Nejkratší den v historii měření byl o 1,66 milisekundy kratší než běžný den.
-
Ovlivní tato změna můj běžný denní režim?
Ne, změny jsou tak malé, že běžný člověk je nepocítí. V dlouhodobém horizontu však mo bez ovlivnit náš biorytmus, a process. -
Proč se Země někdy točí rychleji?
Hlavními důvody jsou gravitační síly Měsíce, pohyb jádra planety a atmosférické procesy. -
Jsou tyto změny pro naši přírodu nebezpečné?
Okamžitě nikoliv, v dlouhodobém měřítku však mohou ovlivnit hladinu moří i ekosystémy.
Komentáře